Litvínov by se po prolomení limitů ocitl na konci světa, říká Kamila Bláhová

Rozšíření, resp. prolomení těžebních limitů na dole ČSA se týká zejména Horního Jiřetína a Litvínova. Jaké to je žít ve městě, v atmosféře, kdy se neví, zda se těžba dostane až k hranicím Litvínova?

Je to velmi nepříjemné, nacházíme se ve složité pozici. Město Litvínov přijalo usnesení, kde se většina zastupitelů vyjádřila zamítavě k prolomení těžebních limitů. Toto usnesení radu města zavazuje, aby proti prolomení bojovala všemi legálními prostředky. Avšak v zastupitelstvu jsou i opoziční zastupitelé, z nichž někteří souhlasí s prolomením. Argumentují jediným tématem, což je zaměstnanost, respektive nezaměstnanost. Zde je na místě zmínit, že se v 90. letech propouštěly tisíce horníků, žádné obrovské vášně to nevzbudilo a nyní, když se jedná „pouze“ o posledních 850 lidí, kteří pracují v Severní energetické na lomu ČSA, tak to vášně vzbuzuje a příznivci další těžby to používají jako největší argument.

Jaké to má konkrétní důsledky?

Vytváří to velké napětí, nejen politické mezi koalicí a opozicí, ale i sociální přímo ve městě.

Ví se, odkud ti horníci ze Severní energetické jsou, kde bydlí? Jsou to lidé z Mostu, Chomutova, Litvínova?

To je na tom to nejpikantnější. Severní energetická tvrdí, že ta čísla má. I Most a primátor Jan Paparega tvrdí, že se to města Mostu dotkne hodně, neboť tvrdí, že mimo 850 zaměstnanců se to týká dalších pracovních míst, které mají být na těžbu navázány. Jenže Severní energetická nikdy nepřinesla na stůl jasná a přesná čísla. Není proto zřejmé, na základě čeho se argumentuje několika tisíci pracovních míst.

Takže nemáte tvrdá data, čísla, jasné a „neprůstřelné“ argumenty?

Zatím je nikdo nepředložil. A nevím, zda Severní energetická něco takového opravdu má. Ale domnívám se, že nikoliv. Pokud uvažujete selským rozumem, myslím si, že nikdy nedojdete k takovému číslu, kterým příznivci těžby „straší“. Navíc, pokud by byly limity prolomeny, zanikl by stejný počet pracovních míst v Horním Jiřetíně. Při útlumu těžby by mohlo spoustu pracovních míst vzniknout na rekultivacích a v návazných oborech.

Dotklo by se prolomení těžebních limitů přímo města Litvínov nebo bojujete celkově za Horní Jiřetín?

Litvínova by se prolomení limitů dotklo hodně. Hranice by končila zhruba půl kilometru od města. Z druhé strany máme Důl Bílina. Těžba ovlivňuje nejen životní prostředí, ale také brání regionálnímu rozvoji. Navíc, pokud by bylo rozhodnuto, že limity budou prolomeny a Horní Jiřetín zmizí z mapy (a byť třeba částečně), tak to má další návazné negativní důsledky. Byla by zrušena silnice vedoucí z hor přes Jiřetín do chemičky a směr na Most. To by pro Litvínov znamenalo komplikovanou a zvýšenou dopravu přes centrum města. Litvínov by se v podstatě ocitl na konci světa. Z jedné strany jáma, z druhé strany jáma. I z tohoto důvodu město Litvínov zastává negativní stanovisko k další těžbě. A jestli bojujeme za Horní Jiřetín? Samozřejmě! Počet 25 tisíc obyvatel je jiný kalibr, než městečko se třemi tisíci lidmi. Chceme Horní Jiřetín podpořit, protože dohromady se prolomení negativně týká tisíců občanů tohoto regionu včetně obyvatel horských obcí, kterým by se, jak už jsem zmínila, zhoršila dopravní dostupnost do Litvínova a Mostu. Navíc není normální, abychom se v roce 2015 bavili o tom, že má zmizet město (nebo jeho část) z mapy aniž by se jednalo o prokazatelný veřejný zájem. To je pro mě skutečně nepochopitelné.

Minimálně 20 let se ví, že jsou limity a bude nutné řešit, jaká bude budoucnost. Za tu dobu se ale nic nestalo, nic se nevyřešilo, jen to, že se bude dál těžit uhlí a bourat obce. Nevymyslela se žádná rozvojová strategie tohoto regionu. Stejný problém s nezaměstnaností se bude řešit za dalších dvacet let. Nepostrádáte nějakou vizi?

Samozřejmě, že postrádám. To je také jeden z důvodů, proč jsem navštívila pana premiéra Bohuslava Sobotku. Mám pocit, že bychom se dneska neměli bavit o tom, zda se limity posunou (stanovení limitů těžby je dané a není důvod se k tomu opakovaně vracet a způsobovat neustálou nejistotu pro obyvatele dotčených obcí). My bychom se hlavně měli bavit o tom, co bude. Měla být již dávno vytvořena strategie pro náš region - jak se bude postupně měnit při plánovaném útlumu těžby. A s tím by nám měl pomoci stát. Ten musí stanovit, jak se změní průmyslová činnost tohoto regionu. Snažit se, aby sem přišly investice. Nespoléhat jenom na uhlí.

Ten ale neumí ani zkapacitnit silnici I/27 z Mostu do Litvínova…

Bohužel. A to je další problém, kdo by z investorů sem chtěl jít? V Mostě je sice průmyslová zóna Joseph, u Žatce máme Triangle, jenže tady jde o Litvínov jako takový. Stále doufám, že zvítězí zdravý rozum nad ekonomickým zájmem jedné firmy. Těch problémů už nyní tady máme mnoho a samozřejmě u zanedbané infrastruktury to začíná.

Mluvila jste s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem?

S panem ministrem jsem ještě nemluvila. Pan Mládek sice na Mostecku byl nedávno (dokonce dvakrát) avšak setkal se s primátorem Mostu a nikoliv se mnou. Pro mě nepochopitelné - jezdí do Mostu (a Ústí nad Labem), ale nejezdí do Horního Jiřetína či do Litvínova. Slíbil, že přijede až v březnu, ale přesný termín ještě nebyl stanoven.

Mostu se to netýká?

Most tvrdí, že se ho to týká, protože by se tam údajně zvýšila již zmiňovaná nezaměstnanost. Sice se o tom mluví, ale objektivní a srozumitelná čísla na stůl ještě nikdo nepředložil… Já ale otázku nezaměstnanosti nechci podceňovat, jenom se domnívám, že je stále čas to řešit (nikoliv prolomením limitů ale hledáním jiných cest, např. změnou ekonomické struktury regionu, přílivem investic, zaměstnáváním lidí v rekultivacích, atd.).

Mluvila jste o limitech s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem?

Ano, jsme v kontaktu.

Lze ho i hnutí ANO v Poslanecké sněmovně vnímat jako silného spojence, neboť pan Brabec s panem Babišem jsou proti prolomení limitů? Ptám se na to, že někteří politici začali nahlas mluvit o tom, že ten jejich postoj je jen politický taneček.

Nemyslím si, že by to byla politická hra. Jak pan Brabec tak pan Babiš mají k dispozici informace, umí počítat a je jim jasné, že prolomení limitů je nesmysl. Jsem ráda, že dospěli ke stejnému názoru.

Jedním z argumentů pro prolomení limitů jsou teplárny, které topí na hnědé uhlí. Teplárníci varují, že se zvýší cena tepla. Co si o tom myslíte?

Je to velmi nebezpečný argument. Navíc se domnívám, že neopodstatněný. V Česku se ročně vytěží 40 milionů tun uhlí a do tepláren míří 7 milionů tun ročně. Myslím si, že skupiny, které mají zájem o prolomení limitů, tak budou tímto argumentem operovat a hledat spojence. A proto tento argument považuji za nebezpečný. Lidé z druhého koutu země budou mít pocit, že si kvůli několika tisícům lidí budou muset připlatit teplo. Byla bych ráda, aby se prezentovala skutečná pravda. Třeba i to, kolik stojí vyšší nemocnost našich občanů a jaké jsou další vedlejší náklady, které s těžbou souvisí. Tohle také zaplatí daňový poplatník z peněz, které by ale jinak mohly být využity jinde a efektivněji.

Co si myslíte o krajském referendu?

Občané by měli mít právo se k závažným otázkám, které se jich přímo týkají, vyjádřit. S krajským referendem však nesouhlasím. Lidé z druhého konce Ústeckého kraje o tom, jak se žije vedle povrchového dolu nic neví. Není proto důvod se jich ptát.

SOUVISEJÍCÍ: Ať konečně vláda dá Mostu signál, co tu bude, když se neprolomí těžební limity, říká primátor Jan Paparega

Jan Dienstl má dlouhodobé spojenectví s úředníky MPO, kteří lobbují ve prospěch prolomení těžebních limitů, říká v rozhovoru Jan Rovenský z Greenpeace