V Severočeské filharmonii má při sestavování repertoáru první slovo šéfdirigent Alfonso Scarano, říká ředitel Roman Dietz

19. prosinec 2015  Radek Pešout   komentáře (0)  1785 objevných slov

/VIZE PRO ČESKO/ "Realizujeme zhruba 110 koncertů do roka, z toho asi 40 v zahraničí. Z těchto zahraničních koncertů nám plynou nejvyšší příjmy, které potom používáme k tomu, abychom si sami mohli zvát zahraniční dirigenty," říká v rozhovoru pro Investigate.cz Roman Dietz, ředitel Severočeské filharmonie Teplice. "Účinkování zahraničních umělců u nás, to je opět složitá záležitost. Vše je provázáno našimi kontakty a spoluprácemi se zahraničními agenturami."

Roman Dietz. Foto: Severočeská filharmonie TepliceRoman Dietz. Foto: Severočeská filharmonie Teplice

Jakou roli hraje Severočeská filharmonie v rámci Teplic, Ústeckého kraje a v rámci republiky?

Severočeská filharmonie byla založená v roce 1838. Má tedy dlouholetou tradici. Za pár let budeme slavit výročí 180 let založení orchestru. Je to jeden z nejstarších orchestrů ve střední Evropě. Za 180 let zde působila celá řada vynikajících světových umělců. Znovuobnovení činnosti nastalo po válce v roce 1948. Severočeská filharmonie je příspěvková organizace města Teplice, ale účinkuje na koncertech nejen v Teplicích, kde pořádá abonentní cyklus 17 symfonických a 7 komorních koncertů, ale též po celé České republice, ve více jak 20 zemích Evropy, ale i v tak exotických zemích jako je například Kambodža, Vietnam, Malajsie nebo Brunej. Ročně uskuteční více jak 110 koncertů, jejichž přesah je nadregionální, takže si myslím, že filharmonie plní nejen funkci reklamy pro Teplice, ale i pro Česko v celém světě.

Na jakých úrovních jsou Česká filharmonie a Severočeská filharmonie Teplice? Můžete to srovnat?

Samozřejmě tu rozdíly jsou. Těžko srovnávat profesní stránku, neboť Česká filharmonie má úplně jiné zázemí, financování i možnosti.

V České republice existuje 15 profesionálních orchestrů. Každý orchestr má jiného zřizovatele, ať je to Český rozhlas, Ministerstvo kultury, kraje nebo města. Každý kraj v České republice má svoji filharmonii kromě kraje Libereckého a Kraje Vysočina, tam orchestr nepůsobí. V Praze jsou čtyři orchestry. Co se týče Ústeckého a Libereckého kraje, tak zde máme jakýsi monopol na území severu Čech. Jsme tu jediná filharmonie.

Kvalita filharmonií se těžko porovnává, ale nezastíráme, že Česká filharmonie je nejlepším českým orchestrem, to je samozřejmost, ale co se týče regionálních orchestrů, tak patříme ke špičce.

Orchestry se liší hudební produkcí, nabídkou nebo hudebním stylem? Je to nějak koordinované nebo každý hledá své místo?

Je to dané historicky a také regionálně, to znamená, že každý orchestr má svůj region a ten si „obhospodařuje“, ale důležitá je i velikost orchestru. Ne všechny orchestry jsou stejně velké. My patříme k těm větším orchestrům, ke kterým patří například Ostrava, Brno, Olomouc nebo Zlín. Pak jsou menší, komorní orchestry třeba v Českých Budějovicích, v Plzni, v Pardubicích. Jsem rád, že my, přesto, že nejsme krajské město, můžeme si dovolit takto velkou filharmonii, která čítá více než 70 hudebníků, protože některá krajská, nesrovnatelně větší města jako právě Plzeň, České Budějovice či Pardubice, mají jen komorní filharmonii o 40 lidech.  Od toho se samozřejmě odvíjí repertoár orchestru. Malé orchestry si nemohou dovolit hrát velká díla skladatelů, jakými jsou G. Mahler, A. Bruckner, R. Strauss či R. Wagner. Mohou hrát jen klasické skladby W. A. Mozarta, L. van Beethovena apod. A pokud chtějí hrát velký repertoár, musejí si najmout další hráče. V tom máme výhodu, protože můžeme hrát prakticky cokoli.

Podle čeho vybíráte repertoár? Jak ho sestavujete?

Dramaturgický plán se rodí zhruba půl roku předtím, než je zveřejněn a zhruba rok a půl předtím, než je vůbec hrán.

První slovo při jeho sestavování má u nás šéfdirigent Alfonso Scarano a čestný šéfdirigent Charles Olivieri-Munroe, kteří vypracují návrh a předkládají jej ke konzultaci Umělecké radě, která se skládá z vedoucích nástrojových skupin. Jedná se o velice složitý proces, neboť dramaturgie musí mít nějakou koncepci, smysl, uzavřený celek.

Musíme dbát na to, aby sezóna byla aktuální vůči výročím skladatelů, skladeb a podobně. Také musí být vyvážená hudebními obdobími, od baroka po moderní hudbu, nástrojovým obsazením sólistů a v neposlední řadě musí být i posluchačsky zajímavá a atraktivní, proto zohledňujeme také přání našich posluchačů. Vkus posluchačů se velmi mění a posluchači jsou čím dál více náročnější. Před deseti lety si přáli hlavně Dvořáka, Brahmse, Wagnera, Beethovena, Mozarta, nyní už chtějí Mahlera, Šostakoviče, Prokofjeva, Brucknera a čím dál více autorů 20. století. Nakonec musíme zohlednit i naše finanční možnosti, takže hledisek je celá řada. Než se schválí výsledná podoba, vznikne kolem dvaceti verzí.

Zmínil jste finanční stránku. Jak se vám daří získávat zahraniční dirigenty? Jak je hledáte a oslovujete? Je těžké do Teplic získat zahraničního odborníka?

Náročné to je jen po finanční stránce. Mít filharmonii, která má přes 70 uměleckých zaměstnanců něco stojí. Rozpočet filharmonie se blíží k hranici 38 milionů korun za rok. Od města Teplice dostáváme dotaci, která se blíží nějakým 30 milionům, ale pak si musíme někde sehnat ještě dalších skoro sedm, osm milionů vlastní činností a ty získáváme převážně ze zahraničí. Realizujeme zhruba 110 koncertů do roka, z toho asi 40 v zahraničí. Z těchto zahraničních koncertů nám plynou nejvyšší příjmy, které potom používáme k tomu, abychom si sami mohli zvát zahraniční dirigenty. Účinkování zahraničních umělců u nás, to je opět složitá záležitost. Vše je provázáno našimi kontakty a spoluprácemi se zahraničními agenturami. Pokud chceme pozvat světovou uměleckou osobnost, což se většinou týká Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena, tak v první řadě je třeba zajistit finanční prostředky. Díky nim a získaným kontaktům je možné poté s předstihem pozvat kohokoliv. Naše možnosti však nejsou neomezené, proto též záleží na tom, zda se nám podaří takovéhoto umělce přesvědčit, aby za regionální honorář přijel do regionálního orchestru.

Kteří lidé jsou fanoušky vážné hudby?

Jako ředitel zde působím více jak 15 let, ale v orchestru jsem už bezmála 28 let, takže si pamatuji názory mnoha posluchačů i umělců. Když jsem ve 24 letech nastupoval, tak se říkalo „Co budeme dělat, až tihle starší lidé již nebudou moci chodit na koncerty, pro koho my budeme hrát?“ Ale posluchači jsou i nyní a je jich dokonce daleko více. Například v roce 2000 jsme měli 185 stálých abonentů, v roce 2015 jich máme 512 a většina koncertů je beznadějně vyprodána. Ze zkušenosti vím, že mladí lidé postupně dospějí, překročí nějaký věk a přehodnotí své priority. Asi se nejedná o stanovení nějaké věkové hranice, máme jak mladé abonenty, tak abonenty, kteří jsou nám věrni třeba šedesát let.

Spíše se jedná o věk, kdy posluchač začne vnímat klasickou hudbu, nemám rád slovo vážná hudba, jako svou potřebu, snaží se jí porozumět a zjistí, že mu tato hudba něco dává a uspokojuje ho. Tím chci říct, že naši posluchači nevymírají, nýbrž k této hudbě dospívají. Ale obecně vzato, většinou jsou našimi posluchači opravdu lidé střední a starší generace. Už mají jiné priority, jiné zájmy a chodí na naše koncerty pro emocionální zážitky.

Je logické, že sedmnáctiletý mladík půjde raději na diskotéku, než aby přišel na symfonii Gustava Mahlera, ale na druhou stranu sem chodí pravidelně celá řada studentů konzervatoře, kteří mají vstup zdarma, nebo z jiných středních škol, ale i z ústecké univerzity. Neříkám, že sem chodí stovky studentů ale desítky jistě ano.

V Teplicích se koná Beethovenův festival.  Čím je jiný než třeba Pražské jaro?

S Pražským jarem se těžko můžeme srovnávat, opět je zde obrovský rozdíl ve finančních, organizačních i uměleckých možnostech. Pražské jaro má třicetkrát větší rozpočet, to se musí někde projevit, ale co se týče tradice, tak srovnávat jistě můžeme. Loni jsme pořádali již 50. ročník festivalu. Poprvé se uskutečnil v roce 1964, koncertovalo se jen v Teplicích nebo na zámku v Duchcově a dlouhá léta měl jen pět koncertů, tři symfonické a dva komorní. V roce 2004 jsme festival rozšířili. Od té doby se koná každoročně 20 koncertů nejen v Teplicích, ale v celém Ústeckém kraji od Klášterce nad Ohří přes Chomutov, Litoměřice, Teplice, Osek, Velké Březno, Jimlín až po Děčín. Trvá čtyři týdny a uskuteční se zpravidla pět až šest symfonických koncertů a dalších 15 komorních, takže vznikl plnohodnotný hudební festival. Festival sice vznikl jako připomínka pobytu L. van Beethovena v Teplicích, kde se dvakrát léčil v letech 1811 a 1812. To ovšem neznamená, že hrajeme jen díla Beethovenova. Snažíme se realizovat velmi atraktivní koncerty a přilákat nejen naše stálé posluchače, ale i posluchače z dalekého okolí i ze zahraničí, což se prozatím daří. Tvorba festivalové dramaturgie je podobná tvorbě dramaturgie naší koncertní sezóny, ovšem s tím rozdílem, že do ní již nezasahují naši šéfdirigenti a umělecká rada. Veškerá zodpovědnost tak přechází pouze na management filharmonie.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Česko

Autor Radek Pešout

Autor: Radek Pešout

Šéfredaktor serveru Investigate.cz, věnuje se investigatitvním tématům. Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, v médiích pracuje od roku 1997. Po roce 2000 spoluvytvářel odborné mediální weby, věnoval se analýzám, komentářům, rozhovorům. Je autorem několika mediálních studií o rozhlasovém a televizním vysílání se specializací na programování obsahu. V roce 2005 založil web MediaShow.cz. Na konzultačních pozicích pracoval pro mediální skupinu Mafra či TV Barrandov. Působil i ve vydavatelství Vltava-Labe-Press.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Při hrozbě nebezpečí radím neudržovat si chladnou hlavu, říká psycholog Jiří Brančík

Při hrozbě nebezpečí radím neudržovat si chladnou hlavu, říká psycholog Jiří Brančík

„Já bych obyvatelům poradil, pokud hrozí nebezpečí a obyvatelé to vyhodnocují jako nebezpečí, tak si neudržovat chladnou hlavu. Dělat všechno pro to, aby se nebezpečí odvrátilo. Pokud si budu snažit udržet chladnou hlavu, pokud možno ji ještě chladnou strčit do písku, tak se mi může stát, že budu be…

O kandidátech ČSSD do voleb rozhodovala hrstka vyvolených. Hlavní slovo měli vlivní v regionech

O kandidátech ČSSD do voleb rozhodovala hrstka vyvolených. Hlavní slovo měli vlivní v regionech

Do Poslanecké sněmovny míří v předčasných říjnových volbách za ČSSD lidé, kteří neprošli testem okresních a krajských konferencí. Při sestavování kandidátek rozhodovaly především zájmy úzké skupiny lidí v regionech.

Profil zavražděného politika ČSSD: Kdo byl Roman Houska a jakou roli hrál v politice a byznysu na severu Čech?

Profil zavražděného politika ČSSD: Kdo byl Roman Houska a jakou roli hrál v politice a byznysu na severu Čech?

Pondělní (18.11.2013) vražda Romana Housky, vlivného sociálního demokrata a kontroverzního podnikatele možná zahájí odkrývání vazeb, které si tento "mafián" či "kmotr", jak se o něm v Ústeckém kraji hovoří, během dvaceti let vytvořil.



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!