Díky konfliktu se sestřeleným letadlem došlo v rusko-tureckých vztazích k obratu o 180 stupňů, říká Michael Romancov

27. prosinec 2015  Tereza Hnízdová   komentáře (0)  711 objevných slov

„Nejednalo se o vztahy standardní, ale dokonce o vztahy nadstandardní. Obě země, stejně jako prezidenti Putin a Erdogan, deklarovaly, že k sobě mají blízko. Nyní došlo k obratu o 180 stupňů,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz k rusko-tureckým vztahům odborník na politickou geografii, geopolitiku a Rusko Michael Romancov. „Oba prezidenti se vzájemně titulují jako lháři. Ruská federace oficiálně oznámila zmrazení všech kontaktů, které byly organizovány na oficiální vládní, respektive ministerské, úrovni."

M. Romancov. Foto: archiv ANTECOMM. Romancov. Foto: archiv ANTECOM

Jaké byly vztahy Ruska a Turecka před sestřelením ruského letadla?

Nejednalo se o vztahy standardní, ale dokonce o vztahy nadstandardní. Obě země, stejně jako prezidenti Putin a Erdogan, deklarovaly, že k sobě mají blízko, což našlo odraz ve velmi rozsáhlé spolupráci v oblasti ekonomické, politické a částečně i vojensko-bezpečnostní.

Jak jsou na tom momentálně?

Došlo k obratu o 180 stupňů. Oba prezidenti se vzájemně titulují jako lháři, Ruská federace oficiálně oznámila zmrazení všech kontaktů, které byly organizovány na oficiální vládní, respektive ministerské, úrovni. Vedle toho se Rusko nabouralo i do kontaktů byznysových. Řadě podnikatelů bylo „naznačeno“, že spolupráce s Tureckem není žádoucí, občané byli vyzváni, aby do Turecka přestali cestovat…

Ohrozí tyto záležitosti jejich budoucí obchody? Je to právě vzájemný obchod mezi Ruskem a Tureckem, co tyto země nejvíce spojuje?

Turecko dalo najevo, že má zájem o normalizaci ekonomických vztahů, což ruská vláda zatím kategoricky odmítá. Vedle zájmů hospodářských – a je jasné, že současná situace se negativně odrazí na obou stranách, však Rusko a Turecko poměrně intenzívně spolupracovaly i v oblastech ekonomicko-bezpečnostních (Turecko se mělo stát hlavní tranzitní zemí pro ruský plyn do Evropy - pozn.red.), ale měly i podobný pohled na celou řadu mezinárodních otázek.

Mělo Turecko právo letadlo sestřelit, poté co údajně několikrát upozornilo Rusko, že porušuje jejich vzdušný prostor? Byl to dostatečný důvod k sestřelení letadla? Jak se mělo Turecko zachovat?

Turecko prokazatelně a dlouhodobě varovalo ruskou stranu, že jejich letadla narušují turecký vzdušný prostor, a že dochází k útokům na tu část protiasadovské opozice, kterou Turecko považuje za své spojence. Každý, kdo si dá práci navštívit webové stránky tureckého ministerstva zahraničních věcí, tam tyto informace nalezne. Navíc je logické předpokládat, že vedle oficiálních kanálů byly použity i další komunikační možnosti. V tomto ohledu tedy Turci právo měli. Právě tak se však domnívám, že slova prezidenta Putina, že Turci věděli, že pro ně ruské letadlo nepředstavuje hrozbu, byla pravdivá, ale Turecku nešlo o jeho bezpečnost, ale o bezpečnost jeho spojenců v Sýrii. Tenhle faktor Rusko evidentně ignorovalo, a Turecko se odhodlalo zasáhnout. Podoba i zdůvodnění jsou přesnou kopií ruského přístupu k Ukrajině, kde Moskva deklaruje přítomnost svých lidí, a ochranu jejich zájmů, na východě Ukrajiny.

Podporuje Turecko tzv. Islámský stát? Rusko jej z toho obviňuje, protože podle něj obchoduje s ropou těženou v těchto oblastech.

Turecko, stejně jako Írán nebo Saúdská Arábie, hraje v Sýrii svou hru. Spolupracuje s různými skupinami a některé z nich asi mají vazbu na IS. Pokud jde o prodej ropy, tak tu prý nejvíce kupuje právě Asadův režim.

Je vhodné, aby se Turecko stalo členem EU?

Otázka (ne)vhodnosti je zcela na místě, ale nikoli kvůli tomu, co se teď děje na Blízkém východě. Z hlediska potenciálního členství je daleko důležitější to, jakou podobu tureckému politickému zřízení dává prezident Erdogan. Právě tato skutečnost (Turecko se, mimochodem, začíná hodně podobat Rusku) je tím hlavním důvodem, proč by tomu tak teď být nemělo.

PhDr. Michael Romancov, Ph.D., narozen 19. 12. 1969 v Praze, je odborníkem na politickou geografii, geopolitiku a Rusko. Od roku 1998 působí na Fakultě sociálních věd, Univerzity Karlovy a od roku 2005 na Metropolitní univerzitě Praha. V letech 2001-2007 působil na Katedře politologie a mezinárodních vztahů, Fakultě filozofické, Západočeské univerzity v Plzni.

Autor Tereza Hnízdová

Autor: Tereza Hnízdová

Studuje regionální rozvoj na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Specializuje se na rozhovory projektu Vize pro Česko. Věnuje se sociálním, kulturním a společenským tématům.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Ukrajinské dobrodružství nevyšlo. Sýrie má zastřít tento debakl, říká odborník na Rusko Libor Dvořák

Ukrajinské dobrodružství nevyšlo. Sýrie má zastřít tento debakl, říká odborník na Rusko Libor Dvořák

„Ukrajinské dobrodružství jednoduše nevyšlo. Sýrie má – mimo racionální důvody jako je snaha potlačit militantní islamisty daleko od ruského území a zároveň pomoci udržet Asadův režim – za úkol i zastřít ukrajinský debakl,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Libor Dvořák, novinář a odborník na obla…

Teroristé využívají faktor strachu a hledají symbolické cíle svých útoků. Ty najdou i v Česku, říká expertka Vendula Divišová

Teroristé využívají faktor strachu a hledají symbolické cíle svých útoků. Ty najdou i v Česku, říká expertka Vendula Divišová

"Hlavním problémem je radikalizace druhé či třetí generace přistěhovalců, těch, co se už narodili v Evropě," říká v rozhovoru pro Investigate.cz Vendula Divišová, odbornice na terorismus a bezpečnostní politiku zemí západní Evropy. "Teroristé hledají symbolické cíle svých útoků. Ty najdou i u nás. I…

Původně vnitrosyrský konflikt byl zneužit globálními hráči k tomu, aby si mezi sebou vyřizovali své účty, říká Břetislav Tureček

Původně vnitrosyrský konflikt byl zneužit globálními hráči k tomu, aby si mezi sebou vyřizovali své účty, říká Břetislav Tureček

Jak vidí momentální situaci v Sýrii Břetislav Tureček, novinář a odborník na Blízký východ? "Nepřátelské postoje a rivalita mezi Ruskem a Spojenými státy se nejvíce projevují právě v Sýrii,“ tvrdí v rozhovoru pro Investigate.cz vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě P…



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!