Je nutné, aby politici mysleli evropsky a ne nacionálně. Pak najdeme řešení, říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci

7. říjen 2015  Tereza Hnízdová   komentáře (0)  1934 objevných slov

/VIZE PRO ČESKO/ Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová je přesvědčena, že Česká republika spolu s Evropskou unií příchod uprchlíků zvládne. „EU se musí spojit, hledat a najít společná řešení. Ta existují. Jen je nutné, aby politici mysleli evropsky a ne nacionálně,“ prohlásila v rozhovoru pro Investigate.cz.

Magda Faltová. Foto: archiv M. FaltovéMagda Faltová. Foto: archiv M. Faltové

Kde má Česká republika, co se týče příchodu imigrantů, závažné nedostatky ať už legislativní nebo zakořeněné v samotné české nátuře?

Nemyslím si, že existují zásadní legislativní překážky a určitě neexistují nedostatky vycházející z české povahy, pokud taková existuje. Češi dokázali přijmout s velkým pochopením uprchlíky z Balkánu, Kosova, Čečenska v nedávné minulosti, ale např. před 2. světovou válkou uprchlíky z Ruska a Německa a po válce např. z Řecka. A jsem přesvědčená o tom, že to dokážeme znovu. Na sousedské úrovni si lidé pomáhají, a když se poznají, tak problémy nejsou. Největším problémem je nekonstruktivní a populistická debata ze strany politiků, kteří pouze odmítají evropské řešení, ale nepřichází s konstruktivními návrhy. Svými vystoupeními v lidech vzbuzují strach a ne ujištění, že pomáhat lidem v nouzi je součástí našich evropských hodnot a že to dokážeme. Díky tomu dostávají ve společenské debatě hlasy lidé, kteří šíří lži a strach.

Proč nemůže mít Česká republika k přijímání uprchlíků do země tak vstřícný postoj jako Německo?

Jsem přesvědčená o tom, že je to způsobené několika důvody. Češi na rozdíl od Němců mají malou zkušenost s migranty, především tedy s těmi, kteří tvoří většinu v současné uprchlické vlně, lidmi ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Iránu a mají proto logicky větší obavy a jsou obecně více protimigračně naladěni. Na rozdíl od svých německých kolegů, čeští politici naslouchají více průzkumům veřejného mínění a svá prohlášení a postoje na průzkumech zakládají. Zpočátku tedy nezdůrazňovali to, že přicházejí lidé, kteří ve své zemi nemohou zůstat kvůli válce a pronásledování, a že je přirozené, když společnost a stát takovým lidem pomůže, ale jali se sbírat populistické body a poukazovat na bezpečnostní rizika, která nejsou nijak prokázána. Zároveň se dopouštějí prohlášení, která v lidech jejich obavy ještě prohlubují. V Německu naopak kromě toho lidského aspektu, politici zdůrazňují i ekonomický a demografický přínos, který migrace bezesporu má.

Co další středoevropské země? Taky nejsou zrovna pozitivně naladěny.

U našich středoevropských sousedů je to dost podobné, na Slovensku a Maďarsku tedy mnohem horší. Ukázalo se ale, že politika založená pouze na tom, že migrace je nebezpečí, že všechny uprchlíky zavřeme do detencí a znepříjemníme jim život, aby sem nechodili a budeme odmítat evropské návrhy, nikam nevede. Naše středoevropské postoje dosáhly pouze toho, že nemáme žádnou vyjednávací pozici. Abych ale nebyla kritická jen k českým politikům, jsem přesvědčená o tom, že evropská reakce je celkově pomalá, nekoordinovaná a ukazuje, že hledání společných řešení a upřednostnění společného postupu před národními zájmy, je velkým problémem. Migrace ale takové evropské řešení potřebuje. Jednotlivé členské státy tu situaci sami řešit a vyřešit nemůžou.

Je Česko připraveno na příchod uprchlíků? Vznikají u nás uprchlické tábory, pořádají se dobrovolné sbírky, ale co v budoucnu?

Jsem přesvědčená, že přijetí několika tisíc uprchlíků dokážeme zvládnout. Ostatně v minulosti jsme to již dokázali. Myslím si ale, že by státní správa, občanský sektor, aktivisté a dobrovolníci měli spojit síly a ne spolu bojovat. Ministerstvo vnitra investuje momentálně obrovské prostředky do toho, aby otevřelo nové detence a zbytečně tam zadržovalo několik stovek lidí. Kdyby se tyto prostředky věnovaly přípravě pobytových a integrační zařízení a programů, přinesly by pro ČR i samotné uprchlíky více užitku.

Jakými prostředky pro podporu integrace uprchlíků Česká republika disponuje? Je tu také jazyková bariéra.

Na podporu integrace uprchlíků, kteří dostanou azyl nebo doplňkovou ochranu (uděluje se na rozdíl od azylu na dobu určitou) funguje Státní integrační program. Uprchlíci mají z tohoto programu možnost využít 400 hodin českého jazyka a podpory bydlení. Zároveň si za podpory sociálních pracovníků hledají zaměstnání, případně se snaží nostrifikovat vzdělání ze země původu tak, aby mohli pracovat i v ČR ve svém oboru. Z vyjádření zaměstnavatelů je patrné, že na českém pracovním trhu chybí pracovníci různých profesí, i ti nízkokvalifikovaní. Z naší dlouholeté zkušenosti vyplývá, že uprchlíci chtějí pracovat. Často především zpočátku pracují na stavbách, uklízejí apod., tedy vykonávají práce, kde nepotřebují znalost jazyka. Velmi důležité je, poskytnout příchozím uprchlíkům včasnou podporu, intenzivní sociální asistenci a snažit se, aby v zařízeních strávili, co nejméně času a co nejdříve šli bydlet tzv. do soukromí. Tak se nejrychleji zapojí do společnosti a osamostatní.

A co Vaše organizace? Připravuje se nějakým způsobem na začleňování uprchlíků?

V SIMI se samozřejmě snažíme reagovat na situaci a při přípravě projektů se zaměřujeme a budeme zaměřovat na to, abychom měli např. dostatek prostředků na tlumočení, protože na rozdíl od ruštiny, kde si vystačíme vlastními silami, tak na arabštinu, perštinu potřebujeme tlumočníky. V současné době jsme např. uzavřeli partnerství s Hospodářskou komorou, která přišla se skvělou iniciativou podpory rekvalifikací a učňovského vzdělávání u uprchlíků, které ČR přijme.

Jaký by mohla mít záležitost s uprchlíky celkový negativní dopad na Českou republiku? Jaká jsou reálná rizika a negativní prognózy?

Z mého pohledu je největším rizikem radikalizace společnosti. Zapomínáme na to, že solidarita a lidskost jsou základními principy, na kterých naše společnost stojí. Někteří politici veřejně vyjadřují názory, kterými šíří náboženskou zášť. Z jiných skupin zaznívají výkřiky, že lidem, kteří jsou pro migraci, by se měla omezit občanská práva. Na náměstích se pochoduje se šibenicemi. Nedochází k věcné debatě a opačné názory nejsou ani vyslyšeny, ani respektovány. V Maďarsku jsou přijímány zákony, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a někteří čeští a slovenští politici tomu fandí. Naše demokracie je stále ještě mladá. Nesmíme dovolit, abychom ztratili práva kvůli neadekvátní reakci na problém, který Evropa, pokud se spojí, zvládne vyřešit. Pokud se budeme vzdávat našich práv, např. práva na azyl, tak se vzdáváme našich hodnot a kultury, tedy přesně toho, na co se odpůrci migrace odvolávají. Myslím si, že nejreálnějším rizikem v současné době je rozpad schengenského systému a potažmo EU. Nemyslím si, že se to stane, ale EU se musí spojit a hledat a najít společná řešení. Ta existují, jen je nutné, aby politici mysleli evropsky a ne nacionálně. Samozřejmě jsou i další rizika plynoucí z nezvládnuté integrace. Vznik sociálně vyloučených lokalit a z toho plynoucí frustrace a následná radikalizace. Proto to, co platí pro Evropu, platí i pro ČR. Je nutné, abychom všichni spolupracovali a pak se integrace podaří. Je důležité, aby uprchlíci znali svá práva a povinnosti a aby je stát dokázal prosadit. Já jsem přesvědčená, že to dokáže. Zároveň musí česká společnost integraci umožnit, není možné se integrovat do nepřátelského prostředí.

A reálné představy? Vaše odborná vize vyústění tohoto problému?

Současná situace nemá jednoduché řešení a ani rychlá řešení, bohužel. Já samozřejmě řešení také nemám. Je zřejmé, že klíčové je změnit situaci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí a podpořit země v okolí konfliktu. Sice to nebude znamenat, že by do Evropy nikdo nepřicházel, ale počty lidí, kteří se vydají na cestu, by se tak mohly snížit. Zároveň je nezbytné, aby Evropská unie společně zavedla funkční systém ochrany hranic, což ale neznamená, že hranice budou nepropustné a neumožní uprchlíkům, aby podali žádost o azyl. Znamená to ale, že státy budou mít přehled, kdo vstupuje do evropského prostoru, za jakým účelem a kde se pohybuje. Tedy něco, co se v posledních měsících a v případě Řecka letech, neděje. Já vidím možná řešení dvě, obnovit v současné době se rozpadající tzv. dublinský systém. Uprchlík musí podat žádost o azyl v první zemi EU, kam vstoupí a tato země je zodpovědná za dané řízení. Protože ale tento systém nerovnoměrně zatěžuje jednotlivé členské státy, je potom vyrovnáván zavedením kvót. Návrh evropské komise také počítá se zavedením tzv. hotspotů právě v nejvíce frekventovaných místech vstupu, v Řecku, Maďarsku, Itálii, kde by došlo k registraci uprchlíků a alespoň prvotnímu posouzení žádostí. Podpořily by se tak tyto členské státy, aby registraci a přijímání uprchlíků zvládaly. Druhá možnost je zavést jednotné povolení, tedy pokud žadatel o azyl, azyl získá, tak se může usídlit v zemi EU dle své volby. Členské státy, které by byly nerovnoměrně zasaženy, by byly kompenzovány. Patříme mezi nejbohatší státy světa. Evropská unie včetně ČR má prostředky na to, aby úspěšně přijala a integrovala současné i budoucí uprchlíky. Jen Německo ročně potřebuje 400 000 pracovníků, kteří tam nejsou. Domnívám se, že počty příchozích nebudou stoupat a jedním z důvodů je i skutečnost, že Evropská unie se rozhodla významně finančně přispět a podpořit státy, které hostí nejvíce uprchlíků, takže by se tam měly podmínky zlepšit.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Česko.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Nekuřácký koutek je nesmysl, asi jako kdybychom v bazénu povolili močit jen v jednom rohu a mysleli si, že zbytek vody bude čistý, říká Eva Králíková

Nekuřácký koutek je nesmysl, asi jako kdybychom v bazénu povolili močit jen v jednom rohu a mysleli si, že zbytek vody bude čistý, říká Eva Králíková

/VIZE PRO ČESKO/ Jak je na tom Česká republika a zahraničí s kouřením? Chce tabákový průmysl kontrolovat pašování cigaret? Co by se mělo změnit v české legislativě? "Aby se snížil počet kuřáků, měly by se zajistit podstatně vyšší ceny tabákových výrobků, vyšší zdanění a to nejen procentní, ale i fix…

Korejci dělají nejraději byznys s Korejci, říká ředitelka Česko-korejské společnosti Jana Hajzlerová

Korejci dělají nejraději byznys s Korejci, říká ředitelka Česko-korejské společnosti Jana Hajzlerová

„Korejci nejraději dělají byznys s Korejci, s tím nehneme. Na druhou stranu je ale celá řada služeb, které si tyto korejské subjekty nedokáží obstarat a obracejí se s nimi na naši Obchodní komoru, kde je propojujeme s českými dodavateli,“ říká Jana Hajzlerová, ředitelka Česko-korejské společnosti.

Až 100 tisíc lidí bez domova? První vládní koncepce řešení bezdomovectví má změnit trend

Bezdomovectví přerůstá politikům přes hlavu. Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí v České republice žije bez přístřeší přibližně 30 tisíc lidí. Potenciálním bezdomovectvím je ohroženo až 100 tisíc lidí. Nová a v historii první vládní koncepce má změnit trend a začít řešit nastalou situa…



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!