Nejde o civilisty, ale o mediální zájem teroristů, říká odborník na protiteroristickou politiku EU Oldřich Bureš

21. leden 2016  Tereza Hnízdová   komentáře (0)  2194 objevných slov

„Civilisté jsou vždycky ve špatném čase na špatném místě. Nejsou to přímé cíle teroristických útoků v tom smyslu, že o zabití těchto konkrétních lidí teroristům jde. Jsou v podstatě jen prostředky pro zviditelnění teroristů,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Oldřich Bureš, odborník na protiteroristickou politiku EU. „V současné době se skutečně dá říci, že riziko teroristických útoků nelze jednoznačně vyvrátit v žádném státě.“

Oldřich Bureš. Foto: archiv O. BurešeOldřich Bureš. Foto: archiv O. Bureše

Proč si Islámský stát tentokrát vybral pro svůj útok Indonésii, když je to v podstatě muslimská země?

Veřejně dostupné teze zatím uvádí, že se zřejmě jedná o určitý boj mezi jednotlivými aktéry Islámského státu, kteří pocházejí z Indonésie popřípadě jihovýchodní Asie a snaží se nějakým způsobem jednak expandovat do této oblasti a jednak pomocí těchto útoků ukázat, že dokážou podobné věci naplánovat a provést. Je to tedy do určité míry i boj o vedení místní odnože Islámského státu.

Útok zasáhl čtvrť, kde je francouzská ambasáda a další čtvrť, kde stojí velvyslanectví Turecka a Pákistánu. Rovněž se zde nalézají budovy hotelů, restaurací, úřadů. Hrají v tom roli tato fakta?

Určitě. Velvyslanectví, hotely, Starbucks a podobná místa, která jsou navštěvována zahraničními turisty, zvyšují případnou mediální pozornost, která je útokům přikládána, zejména v západních médiích. Například, když proběhly pařížské útoky, tak v podstatě ve stejnou dobu proběhly poměrně krvavé útoky v Libanonu, ale západní media o tom příliš nereferovala. Teroristé se vždycky snaží vytěžit z útoků maximum mediální pozornosti, takže proto i ten výběr čtvrtí a konkrétních cílů v nich.

Takže to nebyl útok mířený na civilisty, ale šlo spíše o získání mediálního zájmu a o boj mezi jednotlivými aktéry?

Civilisté jsou vždycky ve špatném čase na špatném místě. Nejsou to přímé cíle teroristických útoků v tom smyslu, že o zabití těchto konkrétních lidí teroristům jde. Jsou v podstatě jen prostředky pro zviditelnění a případně dosažení nějakých politických cílů, o které jde konkrétní skupině nebo těm, kdo páchali teroristické útoky. Civilisté jsou nevinné oběti. To je koneckonců nejznámější definice terorismu coby nediskriminovaného násilí proti civilnímu obyvatelstvu kvůli nějakým politickým cílům.

Hrozí momentálně Indonésii další útoky?

V současné době se skutečně dá říci, že riziko teroristických útoků nelze jednoznačně vyvrátit v žádném státě.

Indonésie se dlouhodobě potýká s problematikou islamistického terorismu i dalších lokálních radikalizovaných skupin na svém území. Těch islamistických skupin zde působí několik, ať už hlásících se k Islámskému státu, nebo v minulosti k Al-Káidě. Poslední větší teroristický útok z jejich strany v Indonésii proběhl v roce 2009 a další útoky nelze vyloučit. Na druhou stranu si nemyslím, že by Indonésie byla prioritním cílem Islámského státu. V blízké budoucnosti to budou jiné země zejména na Blízkém východě, popřípadě někde v západním světě.

Ale to je samozřejmě pouze můj kvalifikovaný odhad. Teroristé totiž mají vždy výhodu překvapení, a tudíž nikdy nemůžeme jednoznačně říci, kde provedou další teroristický útok.

V tom případě se ani nepředpokládá, že by teď mohl být Singapur s Malajsií ve větším ohrožení?

Ohrožení je vždy relativní. Nelze ho vyloučit, ale záleží na tom, s čím to srovnáváte. Tato oblast nepatří zrovna mezi ty, které by měly historicky nejvyšší počty teroristických útoků, ale v současné době se Islámský stát snaží dokázat, že má celosvětový dosah. Využívá také toho, že v jejich řadách bojuje množství zahraničních bojovníků, konkrétně z Indonésie se uvádí stovky. V současné době nelze proto hrozbu z hlediska Islámského státu podceňovat, ale myslím si, že Singapur a Malajsie nejsou na výši pomyslného seznamu zemí, na které by Islámský stát nyní prioritně cílil.

Kam až všechny tyto teroristické útoky povedou? Čeho chtějí teroristé dosáhnout? Už zaútočili na tolika místech v několika zemích a vypadá to, že i dál útočit budou. Strach i paniku se jim povedlo vyvolat, ale co bude potom? Čím to skončí?

Strach a panika je klíčová součást dosahování cílů všech teroristických skupin. Je to nedílná součást boje z hlediska teroristů.

Chtějí vyvolat strach, aby se lidé báli normálně žít, fungovat, cestovat do zahraničí, chodit do kina či na fotbal. Teroristé doufají, že potom budou běžní občané tlačit na jednotlivé vlády svých domácích zemí, aby alespoň částečně ustoupily požadavkům, které teroristické skupiny mají, případně je alespoň nechali na pokoji. Čeho konkrétně chce dosáhnout Islámský stát je ale samozřejmě otázkou.

Dlouhodobě je to určitě i boj proti takzvanému vzdálenému nepříteli, což je v podstatě kdokoli mimo muslimské státy a jejich vládnoucí režimy, což je takzvaný blízký nepřítel z pohledu všech islamistických skupin. Vzdálený nepřítel je však primárně západní svět, konkrétně tedy Spojené státy americké a Evropa. Alternativně lze jako hlavní cíl Islámského státu vnímat obnovu Chalífátu, což znamená, Islámského státu tak, jak fungoval za života nebo těsně po smrti proroka Mohameda. Na internetu ale i v odborné literatuře existují různé mapy, kam až by tento Chálifát všude mohl dosáhnout.

Dokud nedosáhnou něčeho takového, tak se budou pořád snažit udržovat ten stav, co tu je teď?

U Islámského státu bych řekl, že tam je, podobně jako se uvádělo u Al-Káidy, určitá míra nejistoty ohledně toho, co jsou jejich skutečné a finální cíle. Dlouhou dobu to vypadalo, že primárně jsou skutečně zaměření na budování takzvaného státu v Sýrii a na území Iráku. Až relativně nedávno se začali zaměřovat na cíle mimo tyto dva státy. To samozřejmě souvisí s tím, že některé státy útočí na pozici Islámského státu v Sýrii a v Iráku.

Pak je tu, někteří by řekli, až apokalyptická snaha dosáhnout nějakého celosvětového islamistického státu, onoho Chalífátu. Kam až to sahá a co všechno by to znamenalo, ale není zcela jasné.

K tomu bych ještě doplnil, že u Islámského státu nyní část jeho současných teroristických útoků souvisí i s tím, že v Sýrii nebo v Iráku se mu v posledních měsících úplně nedaří a u teroristických útoků platí, že úspěch přitahuje. To znamená, že se Islámský stát snaží vykompenzovat ztráty v Sýrii a v Iráku tím, že útočí v jiných státech po celém světě a mohou tak ukázat, že jsou stále aktivní a úspěšnou teroristickou organizací. To je velmi důležité z hlediska jejich reputace a skrze tuto reputaci i z hlediska rekrutace nových bojovníků.

Teď, když po sérii teroristických útoků na mnoha místech víme, že muslimům žijícím roky v evropské zemi může stačit pokyn z vnějšku a oni na tu zemi zaútočí, co s tím? Budeme je dál pouštět do svých zemí? Nebylo by nejlepší jim úplně zakázat vstup a pobyt v Evropě, zkrátka se je snažit co nejvíce izolovat, aby si se svou kulturou zůstali u sebe? Ano, momentálně je to velmi nereálná myšlenka, ale aspoň se pokusit, o co nejtvrdší opatření v rámci bezpečnosti Evropy.

To je samozřejmě milionová otázka, jak bojovat proti islamistickému terorismu. Na to bohužel žádnou jednoznačnou odpověď neznám.

Každopádně si nemyslím, že je možné vystavět kolem Evropy nějakou zeď a nikoho sem nepouštět. Dost dobře to není možné ani geograficky, protože značná část hranic Evropy je tvořená mořem a je poměrně členitá, tam žádnou zeď nepostavíte.

Co se týká migrační vlny, tam bych odlišoval krátkodobé a dlouhodobé faktory. Krátkodobé: je samozřejmě problém, pokud nám sem proudí nijak neregulované, nezaregistrované vlny migrantů, bez ohledu na to, zda jsou to muslimové nebo kdokoli jiný. To je prostě bezpečnostní riziko a je zřejmé, že se do jejich řad mohou infiltrovat teroristé. Je proto potřeba mít větší kontrolu nad těmito migračními vlnami. Registrovat, sledovat, kdo sem skutečně přichází a mít přehled o tom, kde se potom v Evropě nacházejí. Dlouhodobé: je otázka, zda se podaří tak velká čísla migrantů, kteří jsou z kulturně a nábožensky poměrně velmi odlišné společnosti, úspěšně v Evropě integrovat.

Z akademických výzkumů vyplývá, že doposud se integrace takto odlišných menšin v Evropě ne vždy dařila. Neúspěch integrace pak u některých dětí, popřípadě vnuků, dřívějších migrantů vedl k tomu, že byli náchylnější k radikalizaci než běžný občan Evropy.

Klíčová dlouhodobá otázka tedy je, zda se integrace velkých počtů migrantů podaří, ale vize Evropu nějak uzavřít není reálná.

Jak na tom je Česká republika z hlediska potenciálního nebezpečí?

Neměli bychom to podceňovat. Jak jsem už říkal u Indonésie, nelze teroristický útok jednoznačně vyloučit. Z informací, které jsou veřejně dostupné i z toho, co nám říká politická reprezentace a tajné služby, které mají přístup i k informacím utajovaným, ale zatím vyplývá, že žádná aktuální hrozba teroristického útoku v České republice nehrozí. Samozřejmě se to může změnit díky tomu, jak se bude měnit situace ve světě, a jak se bude Česká republika ve světě angažovat, ale ve srovnání například s Francií, s Německem, s Velkou Británií, případně s jinými státy, které už mají velmi dlouhé zkušenosti s terorismem všeho druhu, určitě nepatříme mezi ty nejvíce ohrožené země. Je možná dobré říci to, že islamistický terorismus dlouhodobě není zdaleka jediný, který Evropu ohrožuje. Dlouhou dobu převládal početně, i co se týče počtu obětí, takzvaný etno-separatistický terorismus, ETA, Irská republikánská armáda, a potom také levicově či pravicově ideologicky orientovaný terorismus. Takže nebezpečí terorismu v Evropě je reálné a netýká se pouze islamistického terorismu. Nicméně v České republice je relativně nižší ve srovnání s některými okolními státy. Zároveň ale u všech bezpečnostních rizik platí, že je potřeba je nepodceňovat a přijímat adekvátní opatření dříve, než by k nějakému teroristickému útoku vůbec došlo.

Doc. Mgr. Oldřich Bureš, Ph.D., M.A., narozen v roce 1979, vystudoval obor politologie a evropská studia (Mgr.) a politologie (Ph.D.) na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Díky stipendiu od Fulbrightovy komise vystudoval obor International Conflict Resolution (M.A.) na Joan B. Kroc Institute, University of Notre Dame, Indiana, USA. V roce 2010 se habilitoval v oboru Mezinárodní politické vztahy na Vysoké škole ekonomické. V současné době je vedoucím Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a vedoucím Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě Praha. Přednáší rovněž na Katedře mezinárodních vztahů, Institut politologických studií, Univerzita Karlova v Praze. Ve svém výzkumu se primárně zaměřuje na problematiku privatizace bezpečnosti, protiteroristickou politiku EU a operace na udržení míru OSN.

Autor Tereza Hnízdová

Autor: Tereza Hnízdová

Studuje regionální rozvoj na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Specializuje se na rozhovory projektu Vize pro Česko. Věnuje se sociálním, kulturním a společenským tématům.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Ukrajinské dobrodružství nevyšlo. Sýrie má zastřít tento debakl, říká odborník na Rusko Libor Dvořák

Ukrajinské dobrodružství nevyšlo. Sýrie má zastřít tento debakl, říká odborník na Rusko Libor Dvořák

„Ukrajinské dobrodružství jednoduše nevyšlo. Sýrie má – mimo racionální důvody jako je snaha potlačit militantní islamisty daleko od ruského území a zároveň pomoci udržet Asadův režim – za úkol i zastřít ukrajinský debakl,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Libor Dvořák, novinář a odborník na obla…

ZenithOptimedia: Čisté mediální investice v ČR klesnou o 1 %. Globální růst bude o 3,5 %

ZenithOptimedia: Čisté mediální investice v ČR klesnou o 1 %. Globální růst bude o 3,5 %

Podle nejnovějších prognóz výdajů na reklamu, které vypracovala agentura ZenithOptimedia, směřuje v roce 2013 globální reklamní trh k růstu 3,5 %. Poroste tedy stejným tempem jako loni. V České republice agentura očekává pokles čistých mediálních investic o 1 %. Tento pokles je primárně způsoben výv…

Polistopadové vlády slibovaly nová pracovní místa. Boj s nezaměstnaností ale prohrály

Všechny strany v předvolebních obdobích slibují voličům, že zatočí s nezaměstnaností. Je to téma jak ČSSD, tak ODS. Ročenka 2012 ale ukazuje, že trh práce je v České republice nefunkční. Připravili jsme podrobnou analýzu s relevantními daty.



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!