Při hrozbě nebezpečí radím neudržovat si chladnou hlavu, říká psycholog Jiří Brančík

6. březen 2016  Tereza Hnízdová   komentáře (1)  1475 objevných slov

„Já bych obyvatelům poradil, pokud hrozí nebezpečí a obyvatelé to vyhodnocují jako nebezpečí, tak si neudržovat chladnou hlavu. Dělat všechno pro to, aby se nebezpečí odvrátilo. Pokud si budu snažit udržet chladnou hlavu, pokud možno ji ještě chladnou strčit do písku, tak se mi může stát, že budu bez té hlavy,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz psycholog Jiří Brančík.

Jiří Brančík. Foto: archiv J. BrančíkaJiří Brančík. Foto: archiv J. Brančíka

„Angela Merkelová nemá vůbec koncepční myšlení. Někdo ji nazývá velkou političkou. Já nemám jediný důvod, abych ji takto nazval. To je paní, která je loutkou politického systému, která je bez jakékoliv smysluplné vize, a která se zmítá od rozhodnutí k rozhodnutí. Ona zkrátka neví, kudy kam,“ doplňuje.

Kdy lze prohlásit, že je nějaká země v krizové situaci? Dá se to říct o některých zemích EU?

Takže obecně: co je to krize? Krize je bod, kdy se v průběhu života jedince nebo společnosti nakupí nějaké problémy, potíže, těžkosti, a to do takové míry, že je třeba to nějakým způsobem řešit. Je důležité pojmenovat, co se stalo, pojmenovat krizi, těžkosti, a potom to racionálně vyhodnotit a zvolit řešení, což samozřejmě zahrnuje také schopnost předvídat, v co se to může vyvinout, co je potřeba udělat a tak dále, čili to je krize. Krize se v současnosti vyskytuje ve společenstvích mnoha zemí Evropy. V podstatě, když se to tak vezme plus minus, tak celá západní část Evropy se momentálně nachází v krizi. Ještě jsem neřekl, že krize může mít různé důvody. Může jít o krizi ekonomickou, kterou momentálně nejvíc viditelně prochází Řecko. Ale teď se potýkáme hlavně se závažnou krizí společenskou a existenciální, týkající se problematiky migrace.

Jak se mají lidé chovat v případě krizové situace? Máte pro ně nějaké rady, aby si udrželi „chladnou hlavu“?

Já bych obyvatelům poradil, pokud hrozí nebezpečí a obyvatelé to vyhodnocují jako nebezpečí, tak si neudržovat chladnou hlavu. Dělat všechno pro to, aby se nebezpečí odvrátilo. Pokud si budu snažit udržet chladnou hlavu, pokud možno ji ještě chladnou strčit do písku, tak se mi může stát, že budu bez té hlavy. Takže důležité je, rozpoznat krizi, pojmenovat ji a učinit opatření. Musíme si říct, co se dá dělat preventivně, co máme dělat, aby krize nedostoupila nějakých katastrofálních vrcholů. Prevence je nejdůležitější.

Solidarita zemí EU s uprchlíky, neustálá jednání kvůli migrační krizi – nehraničí to už s naším využíváním?

To je nejen využívání, to je bohapusté zneužívání a manipulace. My, lidé máme jaksi geneticky, vývojově zakódováno v našem chování přesvědčení, že je dobré dělat dobré skutky, chovat se dobře k druhým lidem. To je naprosto v pořádku, ale je v tom jeden háček: není v tom povinnost. Žádný člověk na světě není povinen pomoci druhému, pokud se k tomu dobrovolně nerozhodne. Samozřejmě vyjímám z toho profese, které jsou vázány slibem, přísahou jako zdravotníci a podobné profese, ale to je něco jiného. Jinak pokud chcete někomu pomoci, být s někým solidární, tak to musí být na vašem rozhodnutí, na vašem svobodném rozhodnutí, na vašem svědomí a potom pochopitelně buď pomůžete, nebo nepomůžete, ale nemůže to být tak, že někdo manipuluje s lidmi a bude jim říkat „Já budu tvým jménem někomu pomáhat, ať se ti to líbí nebo ne. Pokud se ti to líbí, jsi hodný, poslušný. Pokud se ti to nelíbí, tak jsi zlý a fašista,“ nebo já nevím, jak nás ještě nazývají. Pomoc je dobrá věc, ale musí být dobrovolná a na základě svobodného rozhodnutí, ať už jedince nebo státu. Pokud se rozhodne pomáhat stát, tak to musí být na základě souhlasu občanů, jinak je to prachobyčejné zneužití a manipulace. Tolik k té takzvané solidaritě.

Jaké psychické následky mohou mít lidé, kteří zažili teroristický útok a přežili jej, nebo kteří byli bezprostředními svědky takového útoku?

Tyto následky jsou velmi závažné a jsou známé. V podstatě se shrnují pod termín posttraumatická stresová porucha, kdy každý člověk, který zažije nějaké trauma, může mít i celoživotní následky. Trauma může být způsobeno havárií v autě, zážitkem ve válce, kdy je voják účastníkem mise anebo situací, kdy se člověk ocitne nablízku teroristickému útoku. V části případech vzniknou pro člověka následky jako úzkosti, nespavost, poruchy nálad, strachy, deprese a podobné, které ve většině případů časem ustávají, vyprchají. Ale v mnoha případech mohou zůstat celý život. Člověk je tím poznamenaný, zhorší se kvalita jeho života a může být i na dlouhou dobu odkázán na léčbu medikamenty. Tyto zážitky často napáchají velké škody na psychice člověka.

Takže je vhodné po takovém zážitku vyhledat odbornou pomoc, třeba nějakého terapeuta nebo psychologa?

Samozřejmě. Jak říkám, takové stavy mohou být i třeba následkem autohavárie, a pokud člověk několik dní pociťuje, že má nějaké obtížně snesitelné stavy, tak je dobré odborníka navštívit, často pomůže i rozhovor s blízkou osobou. Není potřeba hned brát nějaké léky, ale stačí, když danou situaci, trauma může s někým probrat, rozebrat, což mnohým lidem pomáhá. Ale pokud by se následky vlekly, tak je vhodné uvažovat i o medikaci.

Lze podle něčeho předvídat další kroky a cíle teroristů nebo jsou nepředvídatelní?

Všichni víme, že kroky teroristů jsou nepředvídatelné. Slovo teror, myslím, vychází z latinského slova terrere, což znamená vyděsit, vyvolat hrůzu, takže teroristický akt má vyvolat nejen strach a hrůzu, ale doslova takový strach, aby společnost hrůzou ztuhla a nebyla schopna jednat, reagovat. Kdyby to bylo předvídatelné, tak neztuhneme hrůzou. Když vám někdo řekne „Já se na tebe chystám, chci ti ublížit.“, tak se na to můžete připravit a bojovat, popřípadě utéct. Rozhodně neztuhnete. Ztuhnete až ve chvíli, kdy jste akt nečekali a to je cíl každého teroristického kroku, a proto jsou ty kroky nepředvídatelné.

Je možné teroristy něčím vystrašit, překvapit?

Vystrašit je nemůžeme a překvapovat nejspíše není možné. My je musíme svým postojem odradit. Je potřeba říct: Pozor, toto je naše území a sem nepůjdete. Na naše území půjdou jenom lidé, jedinci, kterým to dovolíme, které popřípadě vybereme. Tím je vlastně odstrašíte, demotivujete. Samozřejmě, že když jakýmkoli lidem řeknete: „Přijďte k nám. Tady je všeho hojnost, země mlékem a strdím oplývající“, tak je nezastrašíte, neodradíte. My je musíme odradit. Opět jsme u prevence, rozhodnout, koho pustíme na své teritorium, a které lidi ne, abychom nemuseli řešit situaci, až když je pozdě.

Když před několika měsíci zvala Angela Merkelová migranty do Německa takříkajíc s otevřenou náručí, napadlo Vás, že se jí to takovým způsobem vymkne z rukou? Co jste si o tom tenkrát myslel?

K politickému chování paní Merkel mám já osobně výhrady už několik let. Ty její nesmyslné environmentalistické postoje, které produkuje už dobrých deset let, to je k smíchu. Nyní její postup již k smíchu není. Tato paní nemá vůbec koncepční myšlení. Někdo ji nazývá velkou političkou. Já nemám jediný důvod, abych ji takto nazval. To je paní, která je loutkou politického systému, která je bez jakékoliv smysluplné vize, a která se zmítá od rozhodnutí k rozhodnutí. Ona zkrátka neví, kudy kam.

PhDr. Jiří Brančík, primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice Brno, se svému oboru věnuje už pětatřicet let. V 90. letech minulého století zažil vojenskou misi v Bosně. Jinak se denně zabývá svou prací v nemocnici.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 1.72 hvězdiček / Hodnoceno: 268x


Přidat komentář (1)

Reklama

Čtěte také...

Jiří Paroubek, Ondřej Liška, Radek John a další... Ze starých tváří uspěl Jiří Pospíšil

Volby do Evropského parlamentu přinesly jedno zjištění. Známé tváře, které figurovaly v české politice a rozhodly se pro kandidaturu v eurovolbách, pohořely. Další volby ukázaly, že veřejnost odmítá politiky typu Ondřeje Lišky či Jiřího Paroubka. Naopak Jiří Pospíšil se stal nekorunovaným vítězem vo…

V Severočeské filharmonii má při sestavování repertoáru první slovo šéfdirigent Alfonso Scarano, říká ředitel Roman Dietz

V Severočeské filharmonii má při sestavování repertoáru první slovo šéfdirigent Alfonso Scarano, říká ředitel Roman Dietz

/VIZE PRO ČESKO/ "Realizujeme zhruba 110 koncertů do roka, z toho asi 40 v zahraničí. Z těchto zahraničních koncertů nám plynou nejvyšší příjmy, které potom používáme k tomu, abychom si sami mohli zvát zahraniční dirigenty," říká v rozhovoru pro Investigate.cz Roman Dietz, ředitel Severočeské filhar…

Herci a gayové mají ten samý problém a to ten, aby je společnost pochopila v jejich krásné jinakosti, říká Jiří Hromada

Herci a gayové mají ten samý problém a to ten, aby je společnost pochopila v jejich krásné jinakosti, říká Jiří Hromada

/VIZE PRO ČESKO/ „Po půl roce sledování práce v Herecké asociaci jsem zjistil, že se to moc neliší od mého působení v čele gay hnutí. Herci potřebovali pevné organizační uchopení. Věděl jsem, že se svým úsilím neminu cíl,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Jiří Hromada, herec a prezident Herecké a…



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Alena B.

pátek, 25. březen 2016
20:44

2861957

Dobrý den.
Ze všeho nejdříve Vám chci poděkovat. Každý takový článek-názor, navíc od vzdělaného člověka, mne ujistí,že jsem normální.

Pane doktore.
Názor na frau Merkel jste vyjádřil,že není v pořádku,napsal i německý
psychiatr.Co mě však trápí je p.Sobotka.Jsem přesvědčena,že se jedná
rovněž o nevyrovnaného,dosti zbabělého člověka,který není schopen
vzepřít se - např p.Merkelové.Opravdu, někdy nad tím zůstává,rozum stát.
Brzy mně bude 59 let,jsem žena,matka,babička a když sleduji tu hrůzu,
v podobě imigrantů,nemám s nimi soucit,bojím se,že ,,šuškání "o globalizaci Evropy může být pravdivé.Myslíte si,že to může být realita
blízké,naší budoucnosti?
Děkuji Vám.
Bernatíková


Napsal: Alena B. [Odpovědět]



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!