Původně vnitrosyrský konflikt byl zneužit globálními hráči k tomu, aby si mezi sebou vyřizovali své účty, říká Břetislav Tureček

17. říjen 2015  Tereza Hnízdová   komentáře (0)  1619 objevných slov

Jak vidí momentální situaci v Sýrii Břetislav Tureček, novinář a odborník na Blízký východ? "Nepřátelské postoje a rivalita mezi Ruskem a Spojenými státy se nejvíce projevují právě v Sýrii,“ tvrdí v rozhovoru pro Investigate.cz vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Břetislav Tureček. Foto: archiv B. TurečkaBřetislav Tureček. Foto: archiv B. Turečka

Co byl počátek sporů v Sýrii a odkdy trvají?

To, co se děje v Sýrii, je vlastně jedno z dějství takzvaného arabského jara, to znamená revolt, které byly do značné míry podmíněné ekonomickou a sociální situací. V řadě arabských zemí začaly v roce 2011.

Zatímco v některých státech, jako je třeba Tunisko, vedlo svržení režimu k novému, relativně stabilnímu uspořádání včetně demokratických voleb, tak Sýrie je naprosto opačným příkladem, kdy původně civilní revolta obyvatel vyústila v tvrdé represe státního bezpečnostního aparátu, a protože krize netrvala jenom měsíce, ale jak vidíme, trvá už déle než čtyři roky, tak se v podstatě stala plnohodnotnou občanskou válkou vyživovanou celou řadou okolních států.

Zatímco někde arabské jaro nebo nepokoje a demonstrace trvaly několik měsíců, v Sýrii bohužel to dlouhé trvání umožnilo, že se země stala jakýmsi hřištěm globálních, politických, vojenských a ekonomických zájmů.

Kolik zemí bylo zapojeno do arabského jara?

Arabské jaro nebyl jednotný, shora řízený proces. Jedna skupina obyvatel se často inspirovala od té druhé. Začalo to vlastně už koncem prosince roku 2010 v Tunisku. Kulminovalo to tam v lednu 2011 a to velmi silně inspirovalo Egypťany, kteří svrhli prezidenta Husního Mubáraka v polovině února. Mezitím začala krize arabského jara v Libyi a tak dále. Takže to začalo na severu Afriky a nakonec víme, že byly určité pokusy o revolty třeba i na Arabském poloostrově v Bahrajnu.

Jakou roli v těchto sporech hraje momentálně USA a Rusko?

Antagonismus, protichůdné zájmy a stále vyhrocenější, můžeme říci až nepřátelské postoje a rivalita mezi Ruskem a Spojenými státy se nejvíce projevují právě v Sýrii. Moskva stojí za tamní vládou a na ní napojenými ozbrojenými složkami, což jsou i milice libanonského hnutí Hizballáh a na straně druhé jsou Spojené státy, které podporují část opozice, která usiluje o svržení Bašára Asada. Zrovna tak vidíme, že syrský režim má v regionální blízkovýchodní perspektivě podporu Íránu a opozice je podporována Saúdskou Arábií. To jenom dokládá, že to, co byl původně vnitrosyrský konflikt, bylo do určité míry uneseno nebo zneužito globálními hráči k tomu, aby si v Sýrii sami mezi sebou vyřizovali své účty, ať už za to, co se stalo v Libyi nebo co se děje na Ukrajině. Sýrie se stala jedním z bojišť o globální přetlačování a dokonce se v případě Sýrie začalo mluvit o obnově studené války, která skončila na konci osmdesátých let mezi tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy.

Jak to v Sýrii vypadalo před válkou a těmito konflikty?

V Sýrii panoval jeden z nejvíce rigidních autoritářských režimů Blízkého východu, kde státní bezpečnostní aparát a byrokracie opravdu velmi silně omezovaly běžný život obyvatel. Na druhou stranu tam byly určité reformistické tendence a snaha ustavit nějaké občanské struktury, ale vše bylo do značné míry kontrolováno nebo omezováno vládnoucím aparátem. O tom není sporu.

Když si vzpomenu, že někteří politici nebo komentátoři v létě roku 2011 tvrdili, že režim Bašára Asada padne během několika týdnů nebo měsíců, tak musím říct, že už tehdy jsem z toho byl velice překvapený, protože takové soudy se mi zdály hodně nepřesné.

Bohužel, myslím tím bohužel pro syrské občany, se ukazuje, že ti lidé se silně pletli a neměli pravdu. Od té doby za ten konflikt zaplatilo životem už čtvrt milionů Syřanů a miliony dalších byly vyhnány mimo své domovy.

Jak dlouho utíkají? Už delší dobu se v médiích v podstatě nic jiného neprobírá. Je to tím, že jich momentálně přichází dost i do České republiky?

Neřekl bych, že do České republiky utíkají ve velkých počtech. Naopak v České republice se pohybují jen stovky těchto lidí. Zatímco do západní Evropy jich míří statisíce a navíc, když už mluvíme o statisících těchto uprchlíků nebo migrantů, tak je spočítané, že ze Sýrie jich pochází nanejvýš pětina. Když se ptáte na syrské uprchlíky, tak ti začali ze země odcházet už ve druhé polovině roku 2011, kdy se konflikt začal prohlubovat.

Syřané odcházeli a stále odcházejí v naprosté většině do okolních zemí, to znamená do Turecka, do Libanonu, do Jordánska, do Iráku nebo třeba o něco dál do Egypta. Takže naprostá většina Syřanů zůstává v oblasti a teprve teď, po čtyřech letech, kdy dosud evidentně doufali, že se vrátí domů, jenomže se ukazuje, že konflikt trvá mnohem déle, než sami čekali, a že Sýrie už je naprosto zničená, tak vidíme, že ztrácejí naději na návrat domů a hledají lepší perspektivu jinde a to právě na Západě.

Takže si myslím, že většina Syřanů, kteří dnes přijíždějí loděmi a nechávají se pašovat na Západ, neodchází přímo ze Sýrie, ale ve většině případů ze zemí v okolí Sýrie, z Turecka, Jordánska a tak dále, protože ztratili perspektivu a zhoršují se tam jejich vyhlídky.

Je na místě, aby se Češi něčeho obávali? Může na nás mít příchod několika stovek uprchlíků negativní dopad?

Upřímně řečeno, teď nevím, kolik lidí sem chodilo před vypuknutím uprchlické krize, ale nedělal bych si iluze. Jsem si zcela jistý, že tito migranti procházeli Českou republiku i předtím, třeba i před rokem nebo před dvěma. Akorát, že tehdy se tomu nevěnovalo moc pozornosti. Nevyvolávalo to tak silné emoce a často i hysterii, ať už proti uprchlíkům nebo v jejich prospěch. Nehýbalo to společností, takže jsme si toho nevšímali, ale ti lidé tu byli, i když třeba ne v tak vysokých počtech. To je jedna věc. Druhá věc je: já zcela chápu lidi, kteří se toho obávají. Na druhou stranu je prokazatelné, že obavy jsou zveličované často nepřesnými informacemi a demagogií. V obecné rovině nejsem zastáncem žádných tezí. Já osobně neříkám „nechci tady uprchlíky“, neříkám ani „chci tady uprchlíky“. Je potřeba to velice střízlivě analyzovat, abychom tyto záležitosti mohli velmi reálně řešit, protože to je v zájmu migrantů a uprchlíků i v zájmu našem, řešit dnešní situaci v klidu a co nejefektivněji, nejrychleji.

Ing. Břetislav Tureček (*11. června 1970) je český novinář a vysokoškolský učitel, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Nyní vyučuje na Metropolitní univerzitě Praha.

V říjnu 2007 vydal cestopisnou knihu „Světla a stíny islámu - Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel“. Kniha obsahuje postřehy autora z cest do oblasti Blízkého východu, které podnikal soukromě a jako reportér.

V září 2011 vydal politickou reportážní knihu „Nesvatá válka o Svatou zemi - Málo známá zákoutí nelítostného boje mezi Židy a Araby“. Autor v knize využil své četné cesty mezi Izraelci a Palestinci i dosavadní čtyři roky života v Jeruzalémě k pohledu do zákulisí jednoho z nejdelších konfliktů na světě. V roce 2012 za ni obdržel Cenu Egona Erwina Kische.

V květnu 2013 vydal politickou reportážní knihu „Labyrintem Íránu - Cesta do nitra jaderné říše a k pramenům jejího vzdoru".

SOUVISEJÍCÍ:  Děkujeme i těm, co nás tu v Česku nechtějí, za svůj život, vzkazují uprchlíci Hael s Mazenem

Uprchlíci potřebují zastavit násilí, většinou nikam emigrovat nechtějí, říká senátor Hassan Mezian

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Sledovanost českých televizí v čase: Hlavní hráči Nova, Prima a ČT klesají už 12 let

Sledovanost českých televizí v čase: Hlavní hráči Nova, Prima a ČT klesají už 12 let

Odchod Jana Andruška z pozice generálního ředitele TV Nova rozproudilo diskusi, jak jsou hlavní hráči na televizním trhu úspěšní. Hlavními kritérii jsou příjmy z reklamy, což souvisí s cenou a také sledovaností. A zastřešujícím prvkem je ziskovost.

Profil zavražděného politika ČSSD: Kdo byl Roman Houska a jakou roli hrál v politice a byznysu na severu Čech?

Profil zavražděného politika ČSSD: Kdo byl Roman Houska a jakou roli hrál v politice a byznysu na severu Čech?

Pondělní (18.11.2013) vražda Romana Housky, vlivného sociálního demokrata a kontroverzního podnikatele možná zahájí odkrývání vazeb, které si tento "mafián" či "kmotr", jak se o něm v Ústeckém kraji hovoří, během dvaceti let vytvořil.

Babiš je naštvaný na své lidi v hnutí ANO. Eurovolby podcenili, vidí se jako starostové, tvrdí

Drtivá kritika dovnitř hnutí ANO míří po sice vyhraných, ale s hubeným výsledkem, eurovolbách. Předseda hnutí Andrej Babiš je naštvaný na své spolustraníky, že Pavla Teličku nechali ve štychu.



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!