V oblasti vzdělávání osob se zdravotním postižením je vidět významný pokrok, říká Václav Krása

28. leden 2016  Tereza Hnízdová   komentáře (0)  2198 objevných slov

/VIZE PRO ČESKO/ „V oblasti zaměstnanosti se nyní daří prosazovat některé koncepty, které by mohly zvýšit zaměstnanost osob se zdravotním postižením,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Václav Krása. Foto: archiv V. KrásyVáclav Krása. Foto: archiv V. Krásy

Jaké je postavení a životní standard zdravotně postižených v České republice? Třeba ve srovnání se zahraničím. Jak byste to zhodnotil?

Myslím, že postavení osob se zdravotním postižením v České republice nelze nazvat úplně špatným ve srovnání s evropskými zeměmi. Některé země mají lépe propracovaný systém integrace, a to především ve smyslu obnovování pracovních možností těchto osob. To jsou hlavně země typu Německa, Rakouska, ale i Holandska a dalších zemí.

Některé země však mají systém podpory osob se zdravotním postižením, především z hlediska dávek, poněkud horší. Životní úroveň lidí se zdravotním postižením v těchto zemích se odvíjí také od toho, jaké měli oni nebo jejich rodiče či příbuzní původně majetky, proto je to velmi diferencované a nelze úplně porovnat situaci mezi jednotlivými zeměmi.

Samozřejmě, že u nás je skupina lidí, kteří nikdy nepracovali, jsou trvale v invalidním důchodu a jejich situace je poměrně velmi složitá a ekonomicky jsou na tom tak, že dokážou přežít, ale prakticky si po celý život nemohou dovolit příliš, jako dovolenou nebo náročnější koníčky a podobně. Spíše lze říci, že v nějakém standardním prostředí přežívají.

Je u nás zaznamenán v posledních letech nebo od doby, co jsme v Evropské unii, nějaký posun týkající se přijímání těchto lidí? Je tu za poslední roky znát zlepšení nebo modernější přístupy k dané problematice a větší otevřenost?

Myslím, že na to, zda se u nás mění pohled lidí na osoby se zdravotním postižením nebo na situaci těchto lidí, nemá vliv přímo Evropská unie. Je to spíš jakýsi kontinuální vývoj, který je tu od roku 1990, kdy se konečně začalo veřejně mluvit o problematice zdravotního postižení. Tito lidé vyšli ven, do ulic. Přijala se doktrína o integraci osob se zdravotním postižením, což bylo velmi významné.

Myslím si, že obecně je populace příznivě nakloněna řešení problematiky osob se zdravotním postižením. Kdysi před lety jsme dělali výzkum, z kterého jednoznačně vyplynulo, že obyvatelstvo České republiky nejvíce akceptuje potřeby rodin s malými dětmi a na druhém místě osob se zdravotním postižením. Postavení osob se zdravotním postižením je dlouhodobě stabilní a česká společnost nemá problémy s tím, když se tyto osoby podporují.

Situace osob se zdravotním postižením se poněkud zhoršila v období předcházející vlády. Byla uskutečněna reforma pana bývalého ministra Jaromíra Drábka, kdy jsou i statistiky, z kterých je jednoznačné, že došlo k absolutnímu poklesu výdajů z veřejného rozpočtu na podporu osob se zdravotním postižením, a to v absolutní částce asi o polovinu. V porovnání s růstem HNP byl pokles až dvoutřetinový. To se samozřejmě odráželo na úrovni života těchto lidí a také to vedlo k tomu, že tito lidé ztráceli možnosti integrace do společnosti. Nemohli si příliš dovolit a dostávali se do velmi složité sociální situace. Dozvuky reformy jsou samozřejmě znát dodnes. My se to snažíme změnit, ale zatím se nám nepodařilo prosadit systémové změny, které bychom chtěli.

Když se zaměříme jen na výši invalidních důchodů, je dostatečná?

Úroveň invalidních důchodů je v porovnání s normálními důchody v průměru asi o 1500 korun nižší. Vzhledem k tomu, že je lidé často pobírají celý život a nemají jiný příjem, tak je situace těchto osob mnohdy ne úplně příznivá, protože každý člověk má své potřeby. Starší člověk, který odchází do starobního důchodu, už má majetek, šatstvo, našetřené peníze a podobně, kdežto lidé, kteří mají invalidní důchod od mládí, tak jsou na tom mnohdy s majetkem bídně a poměrně často končí v různých pobytových zařízeních, protože na standardní samostatný život víceméně nestačí. Samozřejmě něco jiného jsou lidi, kteří jdou do invalidního důchodu později, v době, kdy předtím byli výrazně pracovně aktivní. Jejich důchody jsou potom vyšší a úroveň života lepší.

Na jaké další výhody mohou zdravotně postižení lidé dosáhnout?

My v zásadě neříkáme výhody, jsou to kompenzace, protože člověk se zdravotním postižením nemá žádné výhody, jen kompenzace. Kromě invalidních důchodů mají možnost obdržet příspěvek na péči. Ten se týká lidí, kteří potřebují pomoc jiné osoby při základních životních potřebách. Úroveň této dávky příspěvku na péči se od roku 2006 nezměnila a dneska opravdu neodpovídá ceně služeb, které si zdravotně postižení lidé potřebují objednat. Je to právě jeden z důsledků reformy pana bývalého ministra Drábka. Obdobně je to u dalších příspěvků, jako je příspěvek na mobilitu, příspěvek na nákup motorového vozidla, případně na kompenzační pomůcku. Tady došlo k výraznějšímu poklesu všech těchto transferů. Postižení lidé mají opravdu někdy problém zajistit si tyto věci tak, aby jim vyhovovaly. Ta úroveň v posledních dvou, třech letech poklesla.

A jak je to s úrovní v oblasti zaměstnanosti?

V této oblasti je situace jiná. Tam se nyní daří prosazovat některé koncepty, které by mohly zvýšit zaměstnanost osob se zdravotním postižením. To považujeme za klíčovou věc, stejně jako vzdělávání. Jsem velmi rád, že se nám podařilo prosadit inkluzivní vzdělávání osob se zdravotním postižením, a že už dnes nejen základní školy, ale i střední a vysoké, vytvářejí prostor pro vzdělávání osob se zdravotním postižením. Vytvářejí k tomu vhodné podmínky, takže řada vysokých škol má speciální podpůrné programy pro studium osob se zdravotním postižením a zpřístupňuje těmto osobám vzdělání. V této oblasti je vidět významný pokrok.

Tohle je velmi výhodné v tom, že pokud je někdo tělesně postižený například na nohy, ale myslí mu to, tak se může živit „hlavou“, pracovat s počítačem a podobně, tím pádem být soběstačný, což by třeba nemohl, kdyby byl bez vzdělání. Takže to je určitě jedna možná z těch nejdůležitějších věcí, které by měly být osobám se zdravotním postižením zpřístupněné.

Ano, samozřejmě. Právě vzdělávání je velmi důležité, protože vzdělaní lidé mohou pracovat a čím vyšší mají vzdělání, tím více je práce duševní, mohou ji vykonávat i z domova a nemusí pracovat manuálně.

A co bariéry v budovách, na úřadech a dalších místech? Je tu taky zaznamenán pokrok?

Celé naše prostředí se za uplynulých dvacet pět let významně proměnilo. Možná si to ani neuvědomujeme, ale dneska je poměrně standardní, že když se budují přechody, tak se dělají bezbariérové, že když se staví nové budovy pro veřejnost, tak mají bezbariérový vstup.

Velký problém je u starších budov, kdy majitelé často nechtějí měnit dispozice, nechtějí dělat rekonstrukce tak, aby odstranili bariéry. Vůbec největší problém bývá v soukromých bytových domech, kdy se často setkáváme s tím, že majitelé těchto soukromých domů s byty k pronájmu často nechtějí upravovat prostředí. Dokonce máme případy, kdy nechtějí dovolit pojízdnou plošinu, když v některém podlaží bydlí člověk, který je na vozíčku. Ale to je spíše o ohleduplnosti, o přístupu lidí, o lidskosti, zda vyhoví tomu druhému. Na to není žádný zákon.

Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že i jim se může něco stát, a že potom by mohli taky potřebovat pomoc. Veřejné prostředí se v posledních letech významně mění vzhledem k potřebám osob se zdravotním postižením, ale i seniorům a maminkám s malými dětmi. Existuje dlouhodobý program Národní rozvojový program mobility, což je vládní program, na kterém participuje i Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Z tohoto programu se ročně uvolňuje více jak 100 miliónů korun na bezbariérové úpravy. Dále Státní fond dopravní infrastruktury, který také uvolňuje zvláštní prostředky na úpravu bezbariérových tras, a to především na úpravu chodníků, vstupu do budov a tak dále.

Existují legislativní nedostatky, o kterých byste se chtěl zmínit a informovat o nich lidi?

Těch nedostatků je mnoho. Teď například usilujeme o to, aby došlo ke změně v občanském zákoníku. V České republice existují mimo normálních bytů ještě byty zvláštního určení, což jsou byty pro osoby se zdravotním postižením, které jsou zvláštně upraveny. Tam je bohužel velká nesrovnalost.

Občanský zákoník stanoví, že pokud zemře nájemce u normálního bytu, tak jeho partner má dva roky na to, aby byt opustil, případně má přednostní možnost si ho pronajmout. Kdežto u bytů zvláštního určení, pokud zemře nájemce tedy zdravotně postižený, tak se jeho partner musí vystěhovat do tří měsíců, a to bez jakékoli náhrady. Je to pro něj zlá situace, protože on se mnohdy o svého partnera se zdravotním postižením stará dlouhé roky a teď mu najednou někdo říká: „Umřel ti partner, o kterého ses staral, tak z toho bytu musíš okamžitě odejít.“ A on přitom třeba ztratil zaměstnání, protože se staral o svého partnera, nemá nic a někdo ho vyhazuje z bytu. Snažíme se prosadit, aby se toto změnilo, ale zatím se nám to nepodařilo.

Další věcí je příspěvek na nákup motorového vozidla u dětí do osmnácti let, kdy o příspěvku rozhoduje stát a je k tomu potřeba soudní přezkum, který trvá klidně rok, takže lidé nemohou používat pro své dítě auto, i když jej nutně potřebují. Legislativních nedostatků je mnohem více a je to tím, že se stále přijímají nové zákony a novelizace a my si neuvědomujeme, že navazují zase na jiné zákony, a pak je v tom zmatek a vznikají problémy.

Mgr. Václav Krása, narozen 24. 11. 1951, je český politik.Vystudoval na Metropolitní univerzitě Praha. V 90. letech 20. století a počátkem 21. století byl poslancem České národní rady a Poslanecké sněmovny za ODS, pak za Unii svobody. Působil také například jako místopředseda Vládního výboru pro zdravotně postižené občany nebo místopředseda Komise pro rozvoj sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Významných zkušeností má ale daleko více. V současné době je předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Česko

Autor Tereza Hnízdová

Autor: Tereza Hnízdová

Studuje regionální rozvoj na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Specializuje se na rozhovory projektu Vize pro Česko. Věnuje se sociálním, kulturním a společenským tématům.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář (0)

Reklama

Čtěte také...

Sestavovat rozpočet na ministerstvu vnitra je vždy obtížné, říká bývalý náměstek Lubomír Metnar

Sestavovat rozpočet na ministerstvu vnitra je vždy obtížné, říká bývalý náměstek Lubomír Metnar

Lubomír Metnar je bývalým náměstkem ministra vnitra České republiky. Absolvent Pedagogické fakulty Ostravské univerzity měl na ministerstvu na starosti ekonomiku. Na spolupráci s ministrem Milanem Chovancem vzpomíná rád, mluví o něm jako o profesionálovi a obdivuje jeho vysoké pracovní nasazení a te…

Hlava vzhůru vyzve Václava Klause, aby ji vedl do evropských voleb, říká ve velkém rozhovoru Jana Bobošíková

Jana Bobošíková vede do sněmovních voleb blok Hlavu vzhůru. Ve velkém rozhovoru nastiňuje program hnutí a vysvětluje, v čem se od ODS a TOP 09 liší v pravicové politice. Hlavním tématem je i role bývalého prezidenta Václava Klause.

Přejímání slov z cizích jazyků je proces, který především odráží fakt, že od zbytku světa přejímáme cizí věci, říká Karel Oliva

Přejímání slov z cizích jazyků je proces, který především odráží fakt, že od zbytku světa přejímáme cizí věci, říká Karel Oliva

/VIZE PRO ČESKO/ „Přejímání slov z cizích jazyků je přirozený proces, který především odráží fakt, že od zbytku světa přejímáme cizí věci. Teprve sekundárně, z prosté potřeby ty věci pojmenovat, přejímáme i jejich názvy, tedy cizí slova,“ říká v rozhovoru pro Investigate.cz Karel Oliva, ředitel Ústa…



Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!



Magazín Investigate.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
Investigate.cz na Seznam.cz
Investigate.cz na Facebooku


Redakce Investigate.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!